V roce 2024 ikonické italské památky a muzea přivítaly přes 60 milionů platících návštěvníků, čímž poprvé překonaly populaci země, která je přibližně 59 milionů. Tento bezprecedentní milník podtrhuje trvalou přitažlivost Itálie jakožto globální turistické velmoci, jejíž historická místa generují do státní pokladny příjmy ve výši 382 milionů eur. V čele tohoto trendu bylo římské Koloseum, které samo o sobě přilákalo 14,7 milionu návštěvníků a vydělalo přes 100 milionů eur, což zdůrazňuje ekonomický a kulturní význam italského dědictví.
Nárůst návštěvníků a příjmů
60 milionů návštěvníků v roce 2024 znamenalo nárůst o dva miliony oproti předchozímu roku, doprovázený nárůstem příjmů o 68 milionů eur, částečně způsobeným vyššími cenami vstupenek. Koloseum, téměř 2 000 let starý zázrak, se umístilo na prvním místě seznamu, následované florentskou galerií Uffizi s 5,3 miliony návštěvníků a starobylým městem Pompeje se 4,3 miliony návštěvníků. Mezi další významné památky patřil římský Pantheon (4,1 milionu), florentská Galleria dell’Accademia (2,2 milionu), římský Andělský hrad (1,3 milionu) a turínské Egyptské muzeum (1 milion). Více než 400 italských státních muzeí dohromady podnítilo tento turistický boom a přilákalo cestovatele z celého světa.
Vatikánská muzea: Skrytý obr
Je pozoruhodné, že Vatikánská muzea, včetně Sixtinské kaple, chybí v oficiálních italských statistikách, protože patří k Vatikánu, nezávislému státu v rámci Říma. S více než šesti miliony návštěvníků ročně by se tato muzea umístila na druhém místě, hned za Koloseem. Nedávné zvolení papeže Lva XIV. dále zdůraznilo kulturní a duchovní význam Vatikánu a zvýšilo jeho atraktivitu pro turisty.
Ekonomický a kulturní dopad
Rekordní počet návštěvníků odráží schopnost Itálie zaujmout domácí i mezinárodní publikum svou bohatou historií a uměleckým odkazem. Jen tržby Kolosea ve výši 100 milionů eur podtrhují finanční příjmy z cestovního ruchu, který podporuje úsilí o ochranu přírody a veřejné služby. Nárůst návštěvnosti však také vyvolává otázky ohledně udržitelného hospodaření, jelikož oblíbená místa čelí tlaku kvůli přeplněnosti a opotřebení.