10 NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH ŽELEZNIČNÍCH STANIC NA SVĚTĚ

Berlínské hlavní nádraží je největší železniční křižovatkou v Evropě. Celá železniční stanice je navíc příkladem působivé a bezmála futuristické architektury. Stavba byla dokončena v roce 2006 a vedle dvou podlaží a 14 nástupišť je známá i rozsáhlou pasáží s 80 obchody. Budova je poskládána ze skleněných panelů, které zajišťují dostatek denního světla v rozsáhlé části konstrukce. V blízkosti nádraží je pro návštěvníky otevřená i písečná pláž nabízející prostor pro odpočinek i různé sportovní aktivity.

Centrální nádraží v hlavním městě Malajsie, Kuala Lumpur, bylo postaveno již v roce 1910. Od té doby byly budovy několikrát přestavovány a rozšiřovány a celé nádraží prošlo několika vlnami radikálních změn. V dnešní době tak celá stanice odráží směs východního a západního architektonického stylu a pro mnohé připomíná spíše zámek z pohádky nežli nádražní budovy.

Koncept a design lanové dráhy v Innsbrucku vytvořilo studio původem irácké architektky Zaha Hadid. Železniční stanice této lanové dráhy jsou dnes pokládány za jeden z vrcholů moderní architektury. Jedná se o čtyři staniční budovy, které si jsou však svou formou velice blízké. Při plánování staveb se Hadid inspirovala technologiemi vyvinutými pro automobilový průmysl. Celý design však spíše připomíná přirozeně vytvořené kreace z ledu a sněhu.

Další železniční stanice, která upoutá svou ojedinělou architekturou, je Štrasburské nádraží. Jeho budovy postavené v roce 1883 nesou odkaz Berlínského architekta Johanna Jacobsthala. Celé nádraží však v roce 2007 prodělalo důkladnou rekonstrukci. Vedle původních historických budov si tak dnešní cestující mohou prohlédnout i nové skleněné průčelí ve tvaru spirály o délce 120 metrů, které impozantně spojuje architekturu 19. a 21. století.

Zaručeně první věcí, které si cestující všimnou při příchodu do stanice, je obrovská 14 metrová brána, která vede ke vchodu do nádraží. Impozantní kupole, která překrývá celou pasáž a která propojuje východní a západní křídlo nádraží, se skládá z 3000 skleněných tabulek. I díky tomu je místní železniční stanice známá kombinacemi tradiční Japonské dřevěné stavby a moderní futuristické architektury.

Železniční stanice Southern Cross se nachází v druhém největším australském městě – v Melbourne. V roce 2002 se místní radnice rozhodla zcela přestavět staré nádraží na Spencer Street v moderní dopravní uzel a o čtyři roky později bylo nové nádraží dokončeno. Nejzajímavějším prvkem celé stavby je dozajista zvlněná střecha, díky níž stavba získala dokonce i význačné ocenění od Královského institutu Britských architektů – Lubetkinovu cenu – za nejzajímavější novou stavbu mimo hranice Evropské unie.

Největší madridské nádraží se honosí pozoruhodným doplňkem, který uvítají především děti. Uprostřed nádražní budovy se totiž nachází džungle s exotickými rostlinami a zvířaty. Nádraží bylo postaveno již v roce 1851, ovšem tropická zahrada celý komplex zkrášluje až od roku 1992, kdy proběhla rekonstrukce staničních budov pod taktovkou španělského architekta Rafaela Monea. Exotická zahrada se rozprostírá na 4000 m2 a je domovem asi 500 druhů různých rostlin a zvířat. Děti se tak mohou těšit, že si dlouhé čekání na nádraží zpestří pozorováním želví rodinky nebo masožravých rostlin.

Mumbajské nádraží, které původně neslo jméno královny Viktorie, je jednou z nejrušnějších železničních křižovatek v Indii. Budovy navrhl již v 19. století anglický architekt William Stevens. Ve 21. století, konkrétně v roce 2004, pak byla stanice zapsána na seznam kulturních památek UNESCO především díky tomu, že v dnešní podobě v sobě celý komplex snoubí jak anglickou viktoriánskou gotiku, tak indickou tradiční architekturu.

Antverpské nádraží postavené mezi lety 1895 a 1905 cestující zaujme obrovskou kupolí tyčící se nad hlavní čekárnou. Impozantní viadukt doplňuje architektonicky zajímavý komplex, který tak ve výsledku spíše než nádraží vypadá jako chrám. Nelze se tedy divit, že si stanice mezi místními vysloužila i přiléhavou přezdívku – Železniční katedrála.

Londýnské nádraží St. Pancras bylo původně postaveno již mezi lety 1864 a 1868. V šedesátých letech 20. století však zastaralému komplexu hrozila demolice, která nakonec byla odvrácena. V nedávné době pak nádraží prodělalo výraznou přestavbu a dnes je opět oblíbenou a moderní železniční křižovatkou. Vedle původní viktoriánské architektury se v budově nachází i dvě významné sochy – socha anglického básníka Johna Betjemana a 9 metrové bronzové sousoší muže a ženy nazvané Setkání. Nádraží se však honosí ještě jednou raritou – právě zde naleznete nejdelší bar Evropy, kde se servíruje výhradně šampaňské.

Článek pro vás připravil portál Tourism-Review.cz, zpravodajský server pro odborníky cestovního ruchu. Navštivte nás na www.tourism-review.cz.