COVID-19: JAKÁ JE BUDOUCNOST LETECKÉHO PRŮMYSLU?

James Morris - May 3, 2020
0

Pandemie Covid-19 zastavila růst leteckého průmyslu. Vedle finančních problémů aerolinek a otázek ohledně oživení mezinárodního cestovního ruchu, budou muset výrobci a dodavatelé zařízení čelit jedné z největších výzev v jejich historii. Jedná se o natolik neobvyklou situaci, že předpověď scénářů vývoje akciového trhu se stává skutečným oříškem a výzvou.

Šíření Covid-19 po celém světě zastavilo leteckou dopravu a postavilo velký otazník nad budoucností sektoru a výrobců letadel. Tato událost je tak neobvyklá, že jen málo analytiků v odvětví vykazuje touhu pokročit v předpovídání scénářů, neboť je zde příliš mnoho neznámých.

Co však je zřejmé, je rozsah a závažnost této krize. Průmysl prochází jednou z nejzávažnějších krizí za 20 let, a to se zatím jedná o pouhý začátek. Jedná se o krizi mnohem hlubší a se silnějším dopadem než ta, kterou jsme zažili po 11. září 2001.

Letecké společnosti představují hlavní dodavatele tohoto odvětví a v této chvíli se ocitají v momentě, kdy objednávky prakticky neexistují. Letecký průmysl se musel velmi rychle přizpůsobit a výrazně snížit rozpětí svých křídel. Montážní závody letadel jsou prakticky zastaveny. Letecké společnosti se nachází ve virtuálním bankrot a mnoho z nich se spoléhá to, že bude moci získat vládní podporu.

Nejistota ohledně obnovení provozu

Podle Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA), která zastupuje 290 leteckých společností, které představují 82 % světové letecké dopravy, se počátkem dubna počet letů po celém světe snížil o 80 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019.

Mnoho studií navíc ukazuje, že zotavování bude pomalé. Pomalost ovlivní nadšení cestujících. Strach z druhé vlny kontaminace Covid-19 bude rovněž mít dopad na situaci. Podle IATA by mohlo až 40 % potenciálních cestujících počkat alespoň šest měsíců před tím, než znova nasednou na letadlo, zatímco BCG předpokládá návrat k normálnímu leteckému provozu ne dříve než koncem roku.

Letecké společnosti budou rovněž pravděpodobně nuceny dodržovat pravidla sociálního distancování, která by vyžadovala relativně nízký faktor zatížení letadel. Scénář recese navíc vyvolává obavy z ještě horšího celkového dopadu.

Nejistota vyvolaná touto krizí bude také mít vliv na objednávky nových letadel. Studie Archery Strategy Consulting zveřejněná začátkem dubna uvádí, že se očekává, že v příštích pěti letech klesne poptávka po nových letadlech o 40 až 60 %. Odborníci očekávají, že poptávka klesne nejméně o 20 %. Ve zkratce, jak jen může v tomto kontextu letecký průmysl odolat?

COVID-19: JAKÁ JE BUDOUCNOST LETECKÉHO PRŮMYSLU?

Airbus lépe vyzbrojen než Boeing

Dva největší světoví výrobci letadel, Airbus a Boeing, nemají stejná aktiva k zotavení se z této krize. Oba do této krize nevstupovali ve stejné pozici. Lze totiž předpokládat, že se Airbus zotaví snadněji než jeho konkurent. V tomto kontextu je třeba si uvědomit, že Boeing již měl problémy před krizí se svým letounem 737 MAX. V lednu Boeing uvedl, že očekáváné náklady spojené se zákazem letů 737 MAX překročí 18 miliard amerických dolarů.

Navíc v kontextu, kde se očekává, že jednolodní letadla budou představovat většinu flotily (60 % v roce 2019), má Airbus jednoznačnou výhodu (55 % podílu na trhu oproti 40 % pro Boeing). Důvodem je jejich portfolio mnohem lépe kalibrovaných produktů, jako je A 220 a zejména A 321 XLR, které lépe vyhovují poptávce středních letadel od leteckých společností, které se více distancují od velkých letadel.

Tato krize jistě posílí trend leteckých společností zaměřit se především na segmenty, kde dochází k výdělku.

Průmysl podpořen vojenskými zakázkami?

Rovněž je však třeba poznamenat, že odstavení segmentu civilního letectví způsobený pozastavením činnosti leteckých společností nevedlo k pozastavení obranné strany leteckého průmyslu.

Výkonný předseda Airbus Guillaume Faury nedávno v rozhovoru s časopisem Der Spiegel naznačil, že evropské státy by mohly činnost skupiny podpořit zadáním nových zakázek na vojenské vybavení. To mělo okamžitý pozitivní dopad na cenu akcií na trhu.

Je však obtížné si představit, že v situaci, kdy veřejné výdaje již tak nejsou pod kontrolou, budou evropské státy schopny zcela vyrovnat pokles civilní poptávky.

Komentáře

Přidat komentář